Proč je mezi Eskymáky více mužů?

Napsal Skoropsycho.bloger.cz (») 26. 4. 2010 v kategorii Psychočlánky, přečteno: 1713×
window.jpg

Evoluční biologie/teorie her názorně modeluje, proč se poměr pohlaví v normálních podmínkách ustavuje na 1:1. Jenže existují i případy, které se tomuto pravidlu jakoby vzpírají.

Předně: Míní se tím poměr pohlaví v dospělém/plodném věku – méně odolných chlapců se rodí více (a ještě větší je tento poměr v případě početí).

Evoluční biologie ukazuje, proč je poměr někdy i vychýlen i celkově – např. u druhů, kde dědičnost/genetika fungují úplně jinak, v případě expanze malé skupiny navzájem příbuzných jedinců (zde bude po určitou dobu poměr vychýlen ve prospěch samiček). V lidské společnosti je statisticky poměr pohlaví především důsledek sociálního postavení – čím níže stojí jedinci/skupiny, tím větší je v jejich potomstvu podíl dcer. Totéž pak platí pro výši investic do dětí různého pohlaví (např. doba kojení).

Důležité ale je, že tohle platí v rámci jedné vrstvy, ne ve společnosti jako celku. V některých společnostech, jako je např. Čína, se poměr vychyluje ve prospěch chlapců v důsledku usmrcování narozených dcer. Tento zvyk je čistě kulturní povahy. Jenže kultura a geny se prolínají – nakonec je možné, že určitá převaha novorozených chlapců nad dívkami může být i odrazem podobných praktik v naší evoluční minulosti, což asi není informace, kterou by lidé o sobě chtěli slyšet.

U Eskymáků (Inuitů) je situace ještě složitější a extrémnější. V 19. století zde záznamy ukázaly, že poměr chlapců k dívkám je až 173 : 100, v dospělosti se poměr vyrovnával, ale jen postupně. Poměr byl přitom vychýlen tím více, čím drsnější byly podmínky skupiny (tj. odpovídal klesající teplotě a rostoucí zeměpisné šířce). Čím krutější život, tím vyšší byla úmrtnost mužů při lovu, tj. poměr se srovnával ve všech případech obdobně.

Není úplně jasné, jaké mechanismy za tím stály. Genetické, nebo zabíjení novorozených dcer? Pravděpodobnější je druhá možnost, i když se nepodařilo zaznamenat nijak masové rozšíření těchto praktik. Ovšem – proč by to lidé výzkumníkům říkali, nejspíš se sami snažili spíše tyto incidenty vymazat z paměti...

Každopádně zde vzniká několik otázek: Netvrdí se tím mezi řádky vlastně skupinová selekce? Nemohla by rodina nějak „parazitovat“ a své dcery nezabíjet? V dospělosti by pak mohly být cennější právě kvůli vychýlenému poměru pohlaví? (Pravděpodobná odpověď: infanticidu nemusejí provádět rodiče, ale celá skupina; možná i: rodina s větším počtem dcer by časem nedokázala získat dostatek potravy; k vychýlení poměru stačí, aby rodina potřebovala co nejdříve syna schopného lovu – protože dcera/kojení by oddalovalo další početí, infanticida vede k tomu, že „fakticky“ bude prvorozeným dítětem chlapec; k vychýlení poměru úplně stačí zabíjet prvorozené dcery). Různých výkladů existuje celá řada, spíše se však doplňují, než že by z nich vyplývaly odlišné předpovědi...

 

Zdroj: L. Barrett, R. Dunbar, J. Lycett: Evoluční psychologie člověka, Portál 2007

Převzato z: scienceworld.cz

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad
Facebook MySpace Google Twitter Topčlánky.cz Linkuj.cz Jagg.cz Vybrali.sme.sk

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel osm a pět